Od pravěku po Kelty
PhDr. Milan Salaš, DSc.
Kurátor výstavy
Historicky nejstaršími exponáty jsou na výstavě tři zlaté šperky z doby bronzové s datováním do 2. tisíciletí př. n. l.
Exponát 1
Pod číslem 1 jsou vystaveny dva masivní zlaté kroužkové závěsky tzv. sedmihradského typu, které byly používány nejspíše jako náušnice. Tyto dva šperky byly nalezeny zavěšené do sebe již v r. 1898 u Dobročkovic na Vyškovsku a jsou datovány do starší doby bronzové.
Exponát 2
Stejného stáří je také exponát č. 2, který je další ukázkou náušnice sedmihradského typu. V tomto případě byl šperk součástí výbavy kostrového pohřbu muže, objeveného v r. 1895 u Lednice na Břeclavsku.
Exponát 3
Exponát č. 3 byl nalezen u Hamrů na Prostějovsku a představuje dva vzájemně zavěšené spirálovité svitky z dvojitého, tzv. nekonečného drátu, který je u jedné ze smyček zdoben jemným tordováním. Tento šperk svým provedením spadá do mladší doby bronzové s datováním do konce 2. tis. př. n. l.
Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D.
Kurátorka výstavy
Nejstarší mince jsou z poloviny 7. století př. n. l. z oblasti Malé Asie. Ze 4. stol. př. n. l. pochází proslulé zlaté statéry makedonských králů, které se rozšířily po celém řeckém světě a staly se rovněž vzorem pro mince Keltů, kteří zabírali rozsáhlá území napříč evropským kontinentem. Počátky jejich mincovnictví v českých zemích spadají již do 3. stol. př. n. l. a představují tak nejstarší mince ražené na našem území.
Exponát 5
Mezi nejstarší mincovní ražby na výstavě patří třetinka elektronového statéru z oblasti Malé Asie – Lýdie a je datována do poloviny 7. století př. n. l. Současně se jedná i o nejstarší minci ve sbírce numismatického oddělení MZM.
Exponát 10
Statér Alexandra III. Velikého (336-323 př. n. l.) typu Athéna-Niké. Na líci hlava bohyně Athény v korintské přilbě, na rubu stojící Niké.
Exponát 12
Statér galského kmene Parisiů z přelomu 2./1. stol. př. n. l. patří mezi nejkrásnější a nejvzácnější zde vystavené numismatické exponáty.
Exponát 16
Čechy/Morava, Bójové, statér typu Athéna-Niké ražený ve 2. polovině 3. stol. př. n. l. podle vzoru mincí Alexandra III. Velikého.
Exponát 25
1/24 statéru, typ Athena-Alkis.Poklad zlatých keltských mincí z lokality Němčice nad Hanou – „Zadní dlátko“ z období 3.–2. stol. př. n. l. Jednalo se o neobyčejně důležité výrobní a obchodní centrum s velkou mincovní produkcí. Poklad obsahoval mj. statéry a jeho díly (třetinky, osminky a čtyřiadvacetinky statéru) typu Athéna-Niké a Athéna-Alkis.